نَكْرَآءُ
Root: نكر
Full Definition
نَكْرَآءُ
: see مُنْكَرٌ.
2 A calamity: rigour, or severity, of fortune; as also [its dim.] نُكَيْرَآء.
def.2 See also نُكْرٌ.
def.3 And see نَكِرٌ.
2 A calamity: rigour, or severity, of fortune; as also [its dim.] نُكَيْرَآء.
def.2 See also نُكْرٌ.
def.3 And see نَكِرٌ.